Čí „metrix“ vlastně žijete?

Dlouho jsem nenapsala článek o stresu, tak jsem se to dnes rozhodla  dohnat, usedám a píši….

Nedávno jsem se zamýšlela nad tím, jak náš život ovlivňují naše vědomé volby. Jak náš život je ovlivněn tím, v jakých oblastech se vědomě rozhodujeme, vybíráme si pro sebe realitu, která s námi rezonuje a tím, kde za sebe necháváme rozhodovat.

Pokud za sebe necháváme rozhodovat – nepřebíráme odpovědnost za vlastní život a za to jak se máme – jsme vláčeni. Pak nestojíme v naší opravdové síle a nežijeme náš opravdový potenciál. Jsme vláčeni životem, náš život za nás dělá rozhodnutí a volby sám. Nebo kolikrát  jiní lidé. Často toto pak je přímo úměrné štěstí, celkovému pocitu vnitřní spokojenosti, ale hlavně i míře stresu, kterou zažíváme.

Pokud jste teď ve stresu a frustrovaní, tak si možná jenom neuvědomujete, že žijete hlavně v realitách ostatních lidí, ale ne ve své. Tím myslím to, že váš život je hlavně o naplňování očekávání druhých lidí, nebo toho co si myslíte, že se od vás očekává. Žijete to, co od vás očekává (nebo co si myslíte, že od vás očekává) šéf, firma, klienti, partneři, rodiče, děti, přátelé, komunita, společnost a v tomto celém kolotoči ztrácíte sami sebe?

Také jsem kdysi mívala strach vystoupit z těchto vzorců a zaběhlých kolejí. Často se totiž bojíme odmítnutí, toho že nebudeme přijímáni a milováni, když budeme sami sebou a budeme se projevovat tak, jak jsme. Nebo když budeme projevovat svoje touhy a přání.

Vždy když jsem se rozhodla vstoupit do své vlastní síly, tak jsem se bála prudkých nebo nepříjemných reakcí okolí a konfliktů. Ale ve většině případů  nakonec na ně nedošlo. Není čeho se bát. Jak žít svůj život víte nejlépe vy sami, ani ne váš šéf, rodiče, partner, nebo společnost. A je to opravdu o přijetí sebe sama.

Platí zde duchovní zákon, že dokud nepřijmeme sami sebe, tak nás nemohou přijmout ani ostatní.

Ve chvíli, kdy „osekáváme“ to, KDO DOOPRAVDY JSME  a vzdáváme se tím částí, které k nám neodvratně patří, tak nám naše okolí často toto velmi bolestivě zrcadlí zpět. Ve chvíli, kdy tyto části přijmeme, přijme je (nás) i naše okolí.

Zeptejte se sami sebe…..

Pokud jste právě ve stresu, nebo se cítíte frustrovaní nebo dokonce v depresi, tak se na chvíli  zastavte, zamyslete se a zodpovězte si tyto otázky:

Kde si vědomě vybírám svoji realitu a kde ji pro mě vybírají ostatní?

Kde osekávám své vědomí a všechno co a kdo DOOPRAVDY JSEM, abych zapadl/a do reality ostatních lidí?

Kde zhmotňuji místo svých přání do své reality přání ostatních do jejich realit? (Dělám, co chtějí ostatní, nebo to co si myslím, že chtějí)

Pokud se upřímně podíváte na svůj život a odpovíte na tyto otázky, uvidíte, kde je váš potenciál pro váš růst směrem ke spokojenému životu a snížení hladiny stresu ve vašem životě. Ono totiž být tady pro druhé a ne pro sebe sama je asi jedna z nejvíc stresujících situací vůbec. Může vést až k hluboké frustraci a následně depresi.

Jako jedna z duchovních příčin deprese se uvádí, že se člověku nedostává v životě toho,  u čeho cítí , že na to má právo. Toto může nabývat různých podob. V případě, o kterém píši dnes, může deprese vzniknout z toho, že ač jsme se např. od sebe odpojili v kolotoči povinností, a vlastně už ani moc necítíme, tak někde hluboko víme, že nežijeme to, co máme žít. Ač jsme neuvěřitelně zaneprázdnění, hluboko ve své duši cítíme, že je zde pro nás něco více a toho „více“ se nám nedostává.

Kdysi vše o čem dnes píšu, bylo mojí realitou, ale našla jsem z toho cestu ven. Cesta ven spočívala v jednom vědomém rozhodnutí začít měnit svůj život, tak abych se v něm cítila dobře hlavně já. Abych milovala svůj život, milovala, co dělám a dělala, co miluji. Po tomto rozhodnutí následovala série každodenních menších rozhodnutí (voleb) otevírat své vědomí krůček po krůčku a upřímně se dívat na situace svého života a začít si pro sebe volit lepší život.

Změna nenastala přes noc, ale byla sérií drobných krůčků, díky kterým dnes mohu žít život, který miluji.

Jeden tip navíc

Pro změnu často stačí každý den se vzbudit a říci si:

„Dnes si pro sebe volím život beze stresu.“

„Co pro sebe můžu dnes udělat, abych byl/a spokojenější?“ (tolik se nestresovala, dosaďte zde cokoli  po čem toužíte…)

„Co se musí stát, abych byl/a spokojenější?“

„Co by to obnášelo, abych byl/a spokojenější?“

A asi nejpřekvapivější tip na závěr….

Otázky můžou zůstat jen vyřčené, bez odpovědí. Už jenom jejich položením dáváte univerzu najevo, že toužíte po změně, že se jí otevíráte, říkáte si o ni. A s touto energií můžete prožít váš den a pak jakýkoli další a on vám život vyjde vstříc, uvidíte co se začne dít ;).

Mým dalším posledním objevem, který výrazně přispívá k snížení stresu v životě, vědomému prožívání voleb a otevírání vědomí je metoda Access Bars ®, součástí tzv. Access Consciousness ® (přístup k vědomí), ale o této metodě až někdy příště…..

Zatím vám přeji více spokojenosti ve vašem životě s vědomými volbami

S láskou

Lucie

Save

Save

Save