Stres?!!Běs?!!

Rozhodla jsem se pro vás napsat tento článek, protože jsem sama prošla 2 několikaletými obdobími plnými stresu a vím, jak stres dokáže zatemnit mysl, přivést kreativitu k bodu mrazu a negativně ovlivnit i další úrovně života, kromě té na které se udává.

Když se ohlédnu zpět na tato období a na to, jaká limitující přesvědčení jsem držela v podvědomí, tak se ani nedivím, že jsem se tak stresovala ;).

Pokud se nyní stresujete, tak pravděpodobně v nějakých obměnách je máte také.

Tak tady je máte:

 5 přesvědčení, která můžou stát za tím, že se stresujeme:

1. Musím pracovat tvrdě

Jedním z přesvědčení, která jsem zadržovala, bylo, že pro každý halíř musím tvrdě pracovat. Přece peníze nepřicházejí snadno! Musím si je tedy více jak poctivě vydřít. Toto přesvědčení bylo hluboko uložené na mojí genetické úrovni, tedy zděděné po mých předcích. A hodně „odkoukané“ v dětství od mých rodičů.

Často jsem si díky tomu přitahovala do života, nejdříve jako mladší brigády a později i práce, které za danou náročnost nebyly adekvátně placené. Často jsem pracovala pod cenou, což mi přinášelo do života kromě stresu i frustraci.

2. Jsem nedostatečná/ý

Mívala jsem pocit, že jsem nedostatečná neboli nikdy dost dobrá. Ať jsem udělala cokoli, nebo dotáhla cokoli do cíle, tak jsem si říkala: „Mohlo to být lepší“. Vlastně to byl hlas mojí maminky, která mi toto pravděpodobně v dobré víře mě motivovat, často říkala.

Z této touhy po perfekcionismu vzrůstal i tlak, který jsem na sebe na různých úrovních vyvíjela a z toho vycházela i další zátěž a stres. Musela jsem prostě toto „ne dost dobrá“ kompenzovat výkony.

Ve chvíli, kdy člověk změní toto přesvědčení, přijde na to, že může zvolnit, že může pracovat klidně méně. Nemusí mít na sobě naložené všechny projekty světa, jak za 10 lidí ;). Tím pádem mu klesne i hladina stresu v životě.

3. Musím se zavděčit ostatním

Za tímto se často skrývá touha po lásce a strach z opuštění. Musím se zavděčit ostatním, aby mě měli rádi. Jinými slovy…musím si zasloužit lásku.

Obecně jsem byla vychovávaná v období, kdy se ještě hodně vychovávalo podmiňováním. Jak doma, tak ve škole. Z tohoto se mi až do morku kostí vryl program, že láska, přátelství a další krásné věci života tu nejsou jen tak.

Že se mi jich dostává, podle toho jak moc se snažím a podle toho, jak dobře vycházím s okolím, byť to je na úkor mé samé. Proto bych tenkrát udělala pro kohokoli cokoli, i když to mě samé působilo bolest, problémy a následně i stres.

Velmi mi ulevilo poznání, že opravdovou lásku a opravdové přátelství si člověk nemusí zasloužit. Prostě to, co je opravdové, tu už je a je to zde bezpodmínečně.

Ano stálo mě to spoustu vztahů. Ale s nezdravými vztahy mi z života odešlo i dost stresu ;).

4.Musím být rychlá/ý

Co mi v životě také působilo stres, byl pocit, že musím mít úplně stejné tempo jako ostatní, jako mé okolí a jako celá současná společnost. Dnes je vše v moderní společnosti zrychlené a zaměřené na výkon. A odvádí nás to od našeho přirozeného rytmu a od našich přirozených cyklů.

Neuvěřitelně se mi ulevilo, když jsem objevila svoje vlastní tempo a přišla na to, že když toto změním, vlastně se nic nestane. Předtím jsem měla pocit, že když zpomalím, tak snad nastane konec světa.

5. Musím si dokazovat vlastní sílu

Toto přesvědčení jsem objevila a zpracovala teprve nedávno díky ThetaHealing®.Přišla jsem na to, že díky tomu, mi život hodně přinášel situace, které na první pohled vypadaly naprosto neřešitelně a přinášely mi mnoho stresu. Samozřejmě jsem vše vždy vyřešila…ale za jakou cenu a za jakého stresu ;).

Tady kromě změny programu pomáhá i uvědomění, že sílu máme taky přirozeně sami v sobě a nemusíme se “zocelovat“ na těžkých životních situacích. Můžeme se učit o svojí síle bezbolestněji, než z těžkých výzev života.

Tak co, poznali jste se?

A jak to máte se stresem v životě vy?

Ráda si vyslechnu vaše komentáře…..

Přeji vám život beze stresu!

S láskou

Lucie